5 důvodů proč přesedlat na vegetariánskou stravu

Poslední dobou čelíme čím dál více palčivějším otázkám ohledně klimatu. Jedna z nich se však neustále opakuje, a to sice jak výrazně snížit dopad lidstva na životní prostředí? Odpověď je jednoduchá: jíst méně masa. Živočišné zemědělství hraje vedoucí úlohu v otázkách životního prostředí, které sužují naši planetu. Patří mezi ně například změna klimatu, degradace půdy, znečištění podzemních vod, vyhynutí divoké zvěře, týrání zvířat a znečištění podzemních vod.

Pokud se rozhodnete stravovat se vegansky na pouhý den, ušetříte 4 100 litrů vody, 20 kg obilí, 2,7 metrů čtverečních zalesněné půdy, ekvivalent 9 kg CO2 a život jednoho zvířete. Pokud však váháte nad vyřazením mléčných výrobků, můžete začít s vegetariánskou stravou.

Proč je vegetariánská strava vhodnější nejen pro naše tělo ale i pro životní prostředí? A co by se stalo, kdyby celá planeta přesedlala na vegetariánský jídelníček? Těchto pět bodů možná nakopne ke změně i vás.

1. ZABRAŇTE ZMĚNĚ KLIMATU

Podle zprávy OSN z roku 2006 je živočišné zemědělství zodpovědné za 18% celosvětových emisí skleníkových plynů, což je více než kontaminace výfukovými plyny z veškeré dopravy. Hospodářská zvířata a jejich vedlejší produkty představují nejméně 32 000 milionů tun oxidu uhličitého (CO2) ročně. To je 51% všech celosvětových emisí skleníkových plynů. Pokud ze svého jídelníčku vyškrtnete maso, snížíte tím poptávku po živočišných bílkovinách a pomůžete tak zpomalit změnu klimatu snížením produkce emisí.

2. OCHRANA ZEMNÍCH ZDROJŮ

Přibližně 30% světové pevniny tvoří plochy využívané k pastvě a pěstování krmných plodin a zároveň třetina celosvětové produkce obilí se používá ke krmení hospodářských zvířat. Jaké jsou důvody takto vysoké produkce? Rozvojové země začínají jíst více masa, je očekáván nárůst lidské populace o 3 miliardy a díky tomu se celosvětová spotřeba potravin v příštích 40 letech zdvojnásobí. Pokud budeme i nadále jíst maso tak, jak jej jíme doposud, dostáváme se do globální potravinové krize.

Chcete-li alespoň trochu přispět ke zlepšení situace, zkuste snížit svůj denní příjem masa a nahraďte jej čerstvým ovocem a zeleninou, nebo třeba rýží, fazolemi či dalšími luštěninami. A pokud se bez masité chuti neobejdete, můžete sáhnout po našem Tender Jacku! Strukturou připomíná vepřové maso a navíc má přirozeně nízký obsah kalorií. Zároveň je skvělým zdrojem vlákniny a draslíku.

3. SNÍŽENÍ KONTAMINACE PODZEMNÍ VODY

Rozšířená poptávka spotřebitele po zvířecím mase vyústila ve velké zvířecí farmy, které každý den produkují miliony tun hnoje a moči. Tento živočišný odpad se dostává do odpadních lagun, které často přetékají a tím znečišťují zdroje podzemních vod škodlivým fosforem, dusíkem a antibiotiky. Tyto škodlivé chemikálie nejen kontaminují nedalekou vodu, ale také znečišťují potoky, jezera, řeky a oceán.

4. OMEZENÍ KÁCENÍ A ZNEČIŠTĚNÍ LESŮ

V současné době se lesy po celém světě kácejí nikoliv však kvůli dřevu, ale kvůli jejich půdě, která vytváří prostor pro chov hospodářských zvířat a mořskou akvakulturu. Podle nedávné zprávy o jídle zjistila skupina Přátelé Země je každý rok vyklizeno přibližně 6 milionů hektarů lesní půdy - což odpovídá dvojnásobné rozloze Belgie. Došlo také k významné výměře porostů mangrovových lesů, přičemž přibližně pětina těchto lesů na celém světě byla nahrazena farmami akvakultury. Díky tomu vzniká velký problém pro životní prostředí. Stromy v lesích že absorbují oxid uhličitý a růst mangrovových lesů působí proti rostoucí hladině moří na pobřeží. Pokud se jejich počet snižuje, zvyšuje se tak riziko nerovnováhy CO2 v ovzduší.

5. MINIMALIZACE RYBOLOVU A VYHYNUTÍ MOŘSKÝCH ŽIVOČICHŮ

Živočišné zemědělství je hlavní příčinou vyhynutí druhů, znečištění vody i mrtvých zón v oceánu. Doslova rabujeme bohatsví světových oceánů a to alarmující rychlostí. Pokud nadměrný rybolov nepřestane, odhaduje se, že světu dojdou mořské plody již v roce 2048.

Lesy jsou ničeny pro pěstování krmných plodin a pro pastvu zvířat. Predátoři a konkurenční druhy (například divocí psi) jsou často loveni, protože mohou ohrozit zisk z hospodářských zvířat. Podle rozhovoru, který provedl Dr. Oppenlander s Simonem Stuartem, PhD, předsedou Mezinárodní unie pro ochranu přírodních druhů pro přežití: „Ztráta biotopů u pasoucích se zvířat a krmných plodin je zdaleka nejrozsáhlejší hrozbou pro suchozemské druhy zvířat, dopad na 86% všech savců, 88% obojživelníků a 86% všech ptáků. “

Navíc rozšířené používání pesticidů, herbicidů a chemických hnojiv používaných při výrobě krmných plodin často narušuje reprodukční systémy zvířat a jedů na vodních cestách. Pokud si po přečtení toho všeho stále jen stěží dokážete představit, že byste maso úplně odřízli - zkuste snížit spotřebu masa pouze na jedno jídlo denně s konečným cílem stát se vegetariánem. Přijetím více návyků, které jsou v souladu s rostlinným způsobem života - a povzbuzením vašich přátel a rodiny, aby udělali totéž - máte moc výrazně ovlivnit životní prostředí světa.

Použité zdroje: